Nabídka spolupráce

Společnost Dovimex, s.r.o. nabízí možnost spolupráce

Elektro montážním firmám
Obchodním společnostem
Projektantům elektro
Projektantům osvétlení

Pro spolupracujíci firmy zabezpečujeme

Technickou podporu
Zpracování projektů osvětlení
Obchodní servis
Záruční a pozáruční servis
Poradenský servis při výběru nejvhodnějších svítidel
Zabezpečení svítidel dle specifických požadavků klientů
Široké portfólio kvalitních LED a indukčních svítidel

Inteligentní regulace osvětlení

Inteligentní regulace osvětlení – snížení spotřeby elektřiny je možné dosáhnout nejen instalací kvalitnějších modernejších svítidel a hospodářnějších světelných zdrojů. V objektech s možným využitím přirozeného osvětlení se stále intenzivněji využívá inteligentní regulace osvětlení. Přičemž výsledky realizovaných projektů a poznatky ze světelně technických auditů dokazují, že výhodnější než dílčí řešení s výměnou úspornějších světelných zdrojů je vložit prostředky do podstatné obnovy osvětlovací soustavy. Investice do systémové změny (svítidla – zdroje – řízení osvětlení) má často velmi dobrou návratnost. Inteligentní regulace osvětlení ještě zvyšuje energetickou úsporu o 10-20% a podstatně zvyšuje uživatelský konfort s možnstí přednastavení regulace osvětlení, přehled o stavu osvětlovací soustavy a spotřeby elektrické energie. Společnost Dovimex nabízí inteligentní řízení osvětlení na báze DALI protokolu, nebo bezdrátové regulace ZigBee nebo ZigWave. V nabídce naší společnosti je táké automatické řízení osvětlení s automatickou regulací při využití podílu denního osvětlení.

 

Energetický audit osvětlení.

Energetický audit osvětlení. Mnohé osvětlovací soustavy ve výrobních provozech jsou zastaralé a nesplňují základní požadavky na osvětlení stanovené legislativními předpisy a technickými normami. Z obavy o výši nákladů na jejich rekonstrukci provozovatelé řešení těchto nedostatků často odkládají, aniž by si dali vyčíslit předpokládanou výši investice do modernizace osvětlení a její návratnost. Získat tyto informace přitom nemusí být příliš
složité. Podrobně zmapovat existující stav osvětlovací soustavy, zjistit potenciál úspor a navrhnout konkrétní řešení je cílem světelně technických součástí energetických auditů. Při poskytnutí vstupních informací o současném stavu osvětlení společnost Dovimex za Vás zpracuje návrh nové osvětlovací soustavy i s výpočtem návratnosti investice.

společnost Dovimex zabezpečuje certifikované měření osvětlení, s výstupem údajů ve formátu pdf.

Společnost Dovimex využíva nejmodernější technologie měření osvětlení MEMS, která integruje měřitelnost intenzity osvětlení, blikání a barevného spektra.
Soulad s normami US IES / ASSIST / Energy Star / etc ….
Přesné měření  barevného spektra CRI
Senzor blikání (+ – 5% přesnost) Frekvence blikání (5 – 200 Hz)
Procento blikání  ■ Index blikání precizní režim ■ Zvýšení opakovatelnosti měření.
Snímač teploty a relativní vlhkosti zaznamenáva teplotu a relativní vlhkost prostředí, kde se měření provádějí.

Rozsah měření osvětlení 5 ~ 50.000 Lux
Optické rozlišení 8 nm, rozsah vlnových délek 380 až 780 nm
Přesnost měření světlení: ± 3% CCT: ± 2%

Hodnoty údajů měření

CIE x, y, u ‘v’
CCT
duv
CRI (Ra) (R 1- R 8)
Re (R1- R15)
R1 ~ R 15
R 1 ~ R15 Radar / bar graf
CQS
TLCI (QA)
GAI
GAI BB8
GAI BB15
Osvetlenie
Svíčka PPFD
CIE 1931/1976 Diagram
Peak Vlnová délka (λp)
Dominantní vlnová délka (λD)
Čistota FWHW
SP pomer
C78,377-2008 Diagram Diagram
IEC-SDCM Diagram
Index spektra
Procento blikaní
Frekvence blikaní
TM-30-15 (Rf, Rg)

Výkon na pracovišti ve spojení s osvětlením

Osvětlenost má vliv na to, jak rychle, bezpečně a pohodlně vnímáme a provádíme potřebnou zrakovou roli. Průměrná hodnota osvětlenosti na pracovišti v místě zrakového úkolu nesmí klesnout pod normou stanovené hodnoty uvedené v tabulkách technické normy ČSN EN 12464-1, bez ohledu na stav osvětlovací soustavy. Pokud se světelné podmínky v místě zrakového úkolu liší od běžných předpokladů, hodnota intenzity osvětlení může být upravena nejvýše o 1 stupeň na stupnici intenzity osvětlení. Podmínky intenzity osvětlení na jednotlivých pracovištích určuje předpis svítivosti podle norem EU. V normálních světelných podmínkách se vyžaduje 20 lx na rozeznání rysů lidské tváře. Tato hodnota byla přijata jako nejnižší na stupnici intenzity osvětlení. V prostorách s trvalým pobytem osob nesmí být udržována intenzita osvětlení menší než 200 lx .

 

Osvětlení na pracovišti.

Aktuální evropská technická norma o osvětlování pracovních prostorů v interiérech ČSN EN 12464-1, platná od března 2012, podporuje komplexní řešení. Při návrhu osvětlovací soustavy pracoviště by mělo býtprioritou vytvořit optimální podmínky pro zrakový výkon v konkrétním pracovním prostředí tak, aby byla maximálně zajištěnazraková pohoda. S ohledem na nové možnosti světelné techniky norma sice některé požadavky zpřísnila, zároveň však platí, že předepsané hodnoty se nevztahují na celý vnitřní prostor. Požadovaná intenzita osvětlení, maximální přípustné oslnění či optimální podání barev světelnými zdroji musí být dodrženy při jednotlivých druzích pracovních prostředí speciálně v místech zrakové úkoly a v jejím bezprostředním okolí.

Právní požadavky na osvětlení a české technické normy

Závaznost norem

Dříve než se budu věnovat paragrafům, které se světlem souvisejí, považuji za důležitou zmínku o závaznosti či nezávaznosti technických norem. Normy jsou obecně nezávazné, jsou pouze doporučené. Profesionální slušnost ovšem přikazuje chápat ona doporučení tak, že jde o požadavky minimální. Nic nebrání projektantovi v tom, aby předložil řešení, které bude lepší, kvalitnější. Přesto není k dodržení oněch minimálních požadavků nucen. V současné době je praxe taková, že se normy pro osvětlování běžně nedodržují. Ale například statik by si nedovolil ignorovat své předpisy. Pochopitelně. Nepodstoupí riziko, že spadne dům. Ale nikdo se nebojí toho, že zaměstnanec přijde o ruku, protože při špatném osvětlení nerozliší rotující pilu od pily v klidu. Vždy se najde dostatek důvodů, proč se tak stalo: nedbalost, neopatrnost, alkohol, nevyspání, únava… Světlo se pomíjí, nebo je někde na konci seznamu jako bezvýznamný činitel. Přitom v takovém případě by patrně bylo rozhodující.

Ze zákona vyplývá, že povinnost dodržovat požadavky norem může nastat v případě, že to stanoví nějaký právní akt. To je především právní předpis. Zákon, vyhláška ministerstva, nařízení vlády samozřejmě obecně závaznými právními předpisy jsou. To znamená, že normy, které jsou v nich uvedeny, jsou závazné. Závazné je dodržení jejich normových hodnot a požadavků.

Jiným právním aktem je smlouva. Třeba ve smlouvě mezi dodavatelem a zákazníkem může být uvedeno, že se strany zavazují dodržovat (vyjmenované) české technické normy.

Samozřejmě sem patří i rozhodnutí správního orgánu – vlády, ministerstva, obecního nebo stavebního úřadu… Ano, stavební úřad může svým rozhodnutím zezávaznit technickou normu.

Pozoruhodné je, že právním aktem je i pokyn nadřízeného. Pochopitelně jen v rozsahu a dosahu jeho pravomocí. Šéf projekce může nařídit, že se jeho podřízení budou striktně řídit ustanovením norem. Stavbyvedoucí může přikázat, že se na staveništi budou považovat relevantní normy za závazné. Domnívám se, nejsem právník, že by takové rozhodnutí bylo zavazující i pro subdodavatele – zde by bylo patrně průzračnější uvést tuto okolnost v dodavatelské smlouvě.

Ještě objasnění pojmů normová hodnota a normový požadavek. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota obsažená v příslušné české technické normě takové hodnoty upravující. Podobně normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. Konkrétně v nařízení [1]:

Podle § 45 to je konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v souboru norem ČSN 73 0580 [3] až [6], dále v ČSN 36 0020 [7] a ČSN EN 12464-1 [8]. V doplněném paragrafu 45a se jedná o venkovní pracovní a nařízení praví, že umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor. V poznámce se pak specifikují normy ČSN EN 12464-2 [9] a soubor norem pro osvětlování pozemních komunikací – řada 13201 [10] až [13].

Zmíněné normy byly již v předešlé verzi uvedeny, přibyl soubor [10] až [13]. Je tedy závazný ve smyslu vládního nařízení. Platí pro pracoviště a spojovací cesty. Lze si však jen obtížně představit, že by se za spojovací cestu považovala veřejná komunikace spojující dvě pracoviště na opačných koncích města nebo republiky. Nerad to přiznávám, ale norma je závazná jen na vnitrozávodních komunikacích, resp. komunikacích, které jsou součástí nějakého celku – třeba parkoviště před administrativní budovou (je-li v majetku vlastníka budovy). Platí také na vozovce spojující oddálená pracoviště; opět za předpokladu, že vozovka je ve vlastnictví držitele propojených pracovišť.

Trvalá práce a trvalý pobyt

Veškerá ustanovení nařízení platí tam, kde se vykonává trvalá práce. V § 7 odst. 6 je jen tak „mezi řečí“ definována trvalá práce jako činnost vykonávaná po dobu nejméně 4 hodin za směnu. V normách se lze setkat s termínem trvalý pobyt – s obdobnou definicí.

V novelizované ČSN EN 12464-1 je zaveden termín práce vykonávaná nezvykle dlouhou dobu. Aniž by bylo řečeno, co je tím chápáno. Proto národní příloha této normy přináší vysvětlení: Za neobvykle dlouhou dobu se považuje stav, kdy je zrakový úkol vykonáván v prostoru s nedostatečným denním osvětlením po dobu delší než 4 hodiny (nebo několik kratších období s celkovou dobou vyšší než 4 hodiny). Norma se vztahuje i na vyjmenovaná místa s kratším pobytem. Například pro pohyb na chodbách; normou požadovaná osvětlenost je stanovena především z pohledu bezpečnosti chodců, nesouvisí s délkou jejich setrvání na místě.

Trvalý pobyt je definován také v ČSN 73 0580-1. A to jako pobyt lidí ve vnitřním prostoru nebo v jeho funkčně vymezené části, který trvá v průběhu jednoho dne (za denního světla) déle než čtyři hodiny a opakuje se při trvalém užívání budovy více než jednou týdně. Zde se nabízí kacířský výklad – pokud se někde práce vykonává v době, kdy není k dispozici denní světlo alespoň čtyři hodiny, nejedná se o pracoviště s trvalým pobytem – tedy se nemusejí respektovat požadavky dotčené normy, protože v takových prostorech neplatí. Což nakonec není ani tak kacířské jako logické; nemá smysl v takových prostorech věnovat enormní pozornost dennímu osvětlení. Bylo by to povětšinou neekonomické.

Hygienické minimum

Pro pracoviště, kde je vykonávána trvalá práce, nařízení zavádí i minimální hodnoty denního a umělého osvětlení. Ty jsou obecně označovány jako hygienická minima. V případě denního osvětlení je požadována minimální hodnota činitele denní osvětlenosti 1,5 %. Pokud je prostor osvětlen horními otvory nebo kombinací bočních a horních otvorů, je třeba zajistit i průměrnou hodnotu tohoto ukazatele nejméně 3 %. Pro sdružené osvětlení platí, že činitel denní osvětlenosti musí být alespoň 0,5 % (minimum) a současně nesmí průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti být menší než 1 %. A to ve všech případech. I v případě výhradně bočního osvětlení.

Jako kombinované osvětlení chápe norma současné osvětlování prostoru denním světlem pomocí horních (obvykle světlíky) a bočních (obvykle okna) osvětlovacích otvorů. Přitom musí být podíl horního osvětlení na průměrné hodnotě činitele denní osvětlenosti roven nejméně jedné polovině. Je to celkem logické. Pokud by byl ve střeše malý prosklený otvor určený pro větrání, je nesmyslné posuzovat prostor jako prostor s kombinovaným osvětlením, protože příspěvek takového otvoru bude zanedbatelný. Nějaká hranice musí být stanovena, je to ona převaha horního nad bočním osvětlením.

Zmíněná 3 % průměrné hodnoty činitele denní osvětlenosti se tedy vyhodnocují pouze v prostorech s převažujícím horním osvětlením. Ovšem v případě sdruženého osvětlení musí být v prostoru, kde se takové osvětlení použije, zajištěna průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti bez ohledu na způsob prosvětlení prostoru. Důvod je ten, aby se neosvětlovaly sdruženou soustavou prostory s velice špatným stavem denního osvětlení, tedy prostory prakticky bez denního světla. Aby byla zajištěna průměrná hodnota, tak v zóně sdruženého osvětlení musejí být poměrně velké oblasti, kde je hodnota činitele denní osvětlenosti nejméně 1 %.

Pro umělé osvětlení je požadováno v prostorech, kde se vykonává trvalá práce, udržovaná osvětlenost nejméně 200 lx. To platí i pro velikost doplňujícího umělého osvětlení v soustavách sdruženého osvětlení.

Hygienické minimum se použije samozřejmě pouze tam, kde technické normy předepisují hodnotu nižší, než je ono minimum. Takové prostory však prakticky v normě nejsou. Pokud ano, tak se obvykle jedná o pracoviště bez obsluhy nebo jen občasné. To však nejsou prostory s trvalou prací, takže se na ně nařízení nevztahuje.

Bezokenní prostory

Existuje ještě hygienické minimum pro bezokenní prostory. To jsou takové prostory, kde se denní osvětlení vůbec nevyskytuje nebo dosahuje hodnot menších, než je přípustné i pro sdružené osvětlení. Tam nařízení požaduje zajištění udržované osvětlenosti 300 lx. Opět pokud není technickou normou stanoveno vyšší číslo. Dokonce nařízení přikazuje, aby se normové hodnoty do 500 lx včetně zvýšily o jeden stupeň (to ostatně platí i v prostorech se sdruženým osvětlením).

Nařízení vyjmenovává případy, kdy je v prostorech s trvalou prací přípustné použití bezokenního prostoru. To je přípustné pouze tam, kde jde o pracoviště

  1. pouze s nočním provozem,
  2. které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,
  3. jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů,
  4. na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,
  5. kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.

Patrně nejčastěji nebude možné v běžných případech dosáhnout vyhovujícího denního (sdruženého) osvětlení v hlubokých místnostech, případně v centrech měst s hustou zástavbou. Tam ani okno „ode zdi ke zdi“ nedokáže požadavky předpisů zajistit. V takovém případě je třeba navrhnout co nejkvalitnější umělé osvětlení a snažit se umístit pracoviště co nejblíže oknům, byť nedostatečně velkým. Pozorný zaměstnavatel zajistí „koloběh pracovníků v podniku“… Pokud je to jen trochu možné, umožní jim co nejdelší část pracovní doby strávit v místech s vyhovujícím denním osvětlením. I kdyby to nebyla doba delší, než je specifická pro trvalý pobyt.

Také přípustnost podle bodu d) se v praxi vyskytuje. Například v obchodech, kde se prodává zboží citlivé na světlo. Nábytek, látky, oděvy… – to jsou materiály, které mění vlivem nežádoucího záření svůj odstín, někdy i vlastnosti.

Údržba

Nařízení předepisuje intervaly údržby. Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musejí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Tím je míněno, že hodnoty parametrů nesmějí klesnout pod projektované (a předepsané) hodnoty. Samozřejmě že se vlastnosti osvětlení v průběhu času mění. Například osvětlenost klesá s ubývajícím světelným tokem stárnoucích zdrojů. Udržet konstantní hladinu by sice šlo třeba regulací, ale bylo by to v mnohých případech ekonomicky nepřijatelné.

Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek se čištění provádí minimálně jednou za dva roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí zpravidla čtyřikrát ročně.

I když se v úvodu hovoří o čistění částí vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo, tak se tím samozřejmě nemyslí to, že by se měly obnovovat malby v intervalu dvou let, či dokonce čtyřikrát ročně v prostorech značně špinavých. Mají se udržovat v čistotě. Interval obnovy maleb je vhodné stanovit v rámci návrhu osvětlovacích soustav tak, aby byly optimální investiční i provozní náklady. Ostatně nařízení připouští stanovení lhůt pro čištění podle odpovídajících technických norem.

Oslnění, clonění a nouzové osvětlení

V nařízení je celkem samozřejmý příkaz: Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.

S tím ostatně souvisí i záležitost spíše stavařská – nařízení požaduje, aby byly osvětlovací otvory (okna, světlíky) vybaveny stínicím zařízením umožňujícími regulaci přímého slunečního záření v případě, že by mohlo docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění. Protože je psychologicky významné, aby pracovníci měli zrakový kontakt s venkovním prostředím, nesmí clonicí zařízení bránit ve výhledu.

Nařízení předepisuje také případy, kdy se zřizuje vyhovující nouzové osvětlení (je zezávazněna ČSN EN 1838). Jsou to pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví.

Literatura

  • [1] Nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.
  • [2] Verlag Dashöfer, Elektrotechnické a telekomunikační instalace

Světelně technický projekt

Světelně technický projekt je důležitý pro správný výběr a nadimenzování osetlovací soustavy. Trh je zaplaven najrůznejšími LED svítidly ze zaručenou kvalitou a technickými parametry, které na první pohled vzbuzují představu dobrého svítidla, ale v konečném důsledku může být světelný výstup a účinnost svítidla a hlavně kvalita svítidla diametrálně odlišná jak je uvedeno v technických parametrech svítidla.
Hlavně při větších investicích je důležité aby dodavatel světelné techniky, garantoval nejen technické vlastnosti svítidla ale i dosaženou intenzitu osvětlení na základě jejího výpočtů.
Společnost Dovimex pro všechny průmyslové LED svítidla, které dodává na trh, garantuje nejen udávané technické parametry, ale také intenzitu osvětlení provedenou ve výpočtech.

Světelný zdroj LED technologie

Světelný zdroj LED technologie je současné době nejefektivnější konvenčně používaný světelný zdroj. LED má také výhodu, že emitované světlo vyzařuje jedním směrem. Se směrovostí vyzařovaného světla se dá pracovat pomocí optických prvků svítidla. Protože se LED dioda při průchodu proudu přes P/N přechod zahřívá, je potřebné ji ochlazovat. K ochlazování čipů slouží ve většině případu pasivní chladiče. Nedostatečné chlazení, nebo špatná konstrukce svítidla velmi negativně ovlivňuje jednak životnost diody a také má přímý vliv na degradaci jasu. Proto kvalitní konstrukce svítidla s dobrým odvodem tepla představuje velice důležitou součást svítidla. S opravdu dobrou konstrukcí svítidla s dobře navrženým chladičem se podstatně zvyšuje životnost svítidla. Proto v našich svítidlech používáme jenom kvalitně navrženou konstrukci svítidel při využití kvalitních polotovarů a značkové komponenty, jakými jsou PHILIPS, CREE, OSRAM, BRIDGELUX, MEANWELL.

Proč věnovat problematice osvětlení pozornost?

Proč věnovat problematice osvětlení pozornost?

Osvětlení je důležitý prvek pracovního prostředí, který ovlivňuje kvalitu, efektivitu, ale i bezpečnost práce. Přestože za poslední desetiletí prošel vývoj svítidel a světelných zdrojů výraznými změnami, i v současnosti se najdou budovy s technicky zastaralými svítidly.  Jejich opravy a provoz často stojí majitele více než koupě nových zařízení. Výměnou starých osvětlovacích soustav za nové LED světelné zdroje se podstatně

  • sníží spotřebu energie 50-80% podle typu a času provozu svítidla
  • sníží náklady na údržbu  a výměnu svítidel  (životnost u LED je 3-5x delší než u výbojkových svítidel)
  • bez IR a UV záření
  • bez stroboskopického efektu

Společnost Dovimex přizpůsobuje návrhy úsporných osvětlovacích soustav požadavkům investora v závislosti na technických a finančních možností investora, v ekonomické nebo prémiové variantě.

Co je důležité při výběru LED svítidla?

Každé LED svítidlo má specifickou vyzařovací charakteristiku a světelnou účinnost v závislosti na použitém typu čipu, předřadníku, konstrukce svítidla a distribučních vlastností světla paraboly, reflektoru, případně optiky svítidla. Všechny tyto aspekty ovlivňují vyzařovací charakteristiku svítidla co se promítá do celkové světelné účinnosti lampy, celkové intenzitě osvětlení a energetické náročnosti.
I při požití svítidel se stejným příkonem a stejným vyzařovacím úhlem může mít svítidlo velký rozdíl ve světelné účinnosti.
Z toho důvodu výběr svítidel bez světelně technického projektu je dost problematické a vůbec nemusí být dosaženo předpokládané parametry osvětlení.
V praxi to znamená, že na nasvícení stejné plochy na požadovanou úroveň při použití svítidel nižší světelnou účinností pro dosažení požadovaného osvětlení – buď se nedosáhne požadovaná úroveň osvětlení, nebo bude třeba více svítidel co v konečném důsledku prodražuje investici a prodlužuje její návratnost.

Rozhodující vliv na kvalitu, životnost, nízkou degradaci jasu a světelnou účinnost LED svítidla má:

 

  • značka a parametry integrovaných čipů
  • značka a parametry použitého napájecího zdroje
  • konstrukce lampy s dobrým teplotním managmentem
  • optika lampy, případně distribuční vlastnosti světla použité paraboly (stínítka)

 

 

Světelná účinnost LED svítidel

Světelná účinnost LED svítidel , značka K, bezrozměrné číslo je poměr světelného toku vyjádřeného v Lm k příslušnému zářivému toku ve W .
Světelná účinnost indikuje efektivitu, se kterou je spotřebována elektrická energie přeměňována na světlo. Tato účinnost je udávána v lm / W nebo v lumenech na Watt.
Světelná účinnost LED svítidla je určujícím faktorem pro efektivitu osvětlení v závislosti na spotřebované energií to znamená čím je vyšší světelná účinnost svítidla (Lm) na jeden W spotřebované energie (Lm / W) tím je osvětlení efektivnější při nižší spotřebě energie.

Pozor! Mnohý si zaměňují světelnou účinnost ze světelním tokem (lm/W) , svítivostí, nebo měrným světelním výkonnem to není totéž. Například světelní tok v technických parametrech svítidla může být uváden 130Lm/W ale světelná účinnsto svítidla může být třeba jenom 100Lm/W.

Světelná účinnost zdroje

Intenzita osvětlení

Světelný zdroj

LED – světelná dioda

Světelní tok, svítivost

Světelný tok je fotometrická fyzikální veličina, která označuje světelnou energii, kterou světelný zdroj vyzáří za časovou jednotku, v tomto případě za 1 sekundu. Je to energie posuzována z hlediska citlivosti oka na různé vlnové délky světla. Základní jednotka: lumen, značka jednotky: lm

Svítivost udává prostorovou hustotu světelného toku zdroje v různých směrech. Svítivost – označujeme písmenem I a její jednotka je kandela (cd). 1 cd odpovídá svítivosti jedné svíčky. Například žárovka o příkonu 100 W má svítivost přibližně 135 cd. LED žárovka se stejnou svítivostí má příkon zhruba 8x menší. Svítivost vyjadřuje rozdělení světelného toku do různých směrů, do kterých vyzařuje zdroj světla.

Měrný světelný výkon označení P, jednotka lm / W je poměr světelného toku v lm k příslušnému zářivému toku ve W. touž plochou pro libovolný zdroj světla.

Světelný tok

Svítivost

Podání barev u osvětlení (CRI)

Podání barev u osvětlení (CRI) vyjadřuje plnost barevného spektra světla (Ra). Odborněji řečeno, index podání barev je číslo vyjadřující schopnost světelného zdroje reprodukovat barvy osvětleného objektu ve srovnání s přirozeným slunečním osvětlením. Čím je číslo indexu pokrytí barev větší, tím je kvalita světla vyšší a objekty jím osvětlené se budou jevit spolehlivější a přirozenější. Číslo 100 vyjadřuje ideální podání barev světla, jaké vzniká pod přirozeným slunečním světlem, hodnota 0 zase tak nízkou kvalitu podání barev, že ačkoli je světlo silné, není možné pod ním rozeznat barvy. Rozdíl světelného toku LED čipů stejné kvality s CRI 70 a 80 je přibližně 15%. Na měření indexu podání barev světla se používá nejčastěji škála 15 barev. Sluneční světlo má index barevného podání 100 Ra (CRI). A všechny umělé zářivky a výbojky jsou porovnávány s denním světlem a vyjadřují procentuální zastoupení všech barev oproti slunci. Normy ČSN hovoří o minimálním Ra (CRI) pro určité prostory a s různým využitím těchto prostor. Například kancelářské prostory mají předepsaných minimálně 80 Ra (CRI).  Společnost Dovimex, s.r.o. provádí analýzu osvěetlení, certifikované měření  intenzity osvětlení, barevného spektra, blikání světelního zdroje.

Celkové možnosti měření:

  • SCS
  • CRI (Ra)
  • R1 až R15
  • CQS
  • osvetlenie
  • Nočná sviečka
  • CIE 1931
  • CIE 1976
  • Diagram spektra
  • C78.377-2008
  • IEC-SDCM
  • λp
  • TLCI (QA)
  • GAI
  • TM-30-15 ((možnosť nákupu)
  • Index blikania
  • Percento blikania
  • Frekvencia blikania

Index podání barev Ra

Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů

průmyslové osvětlení

Společnost Dovimex přichází s profesionálním řešením v oblasti úsporného LED osvětlení pro administrativní, průmyslové, výrobní, logistické a komerční prostory. Navrhovaná řešení jsou přesně projektovány na míru zákazníka. LED osvětlovací soustavy navrhujeme v ekonomické nebo prémiové variantě ze záruční dobou podle tipu projektu 3-7 let. Úspory energie garantujeme dle specifikace projektu od 50-90%, a rychlou návratnost investice. Regulace osvětlení může být klasická nebo navržený automatický systém řízení osvětlení na bázi DALI protokolu nebo na bázi bezdrátové komunikace ZigBee, ZigWave. Všechny průmyslové LED svítidla od společnosti DOVIMEX jsou navrženy na vysoké technické úrovni s dobou životnosti 50-100 000 hodin podle tipu svítidla. Procházejí přísnou technickou kontrolou a jsou certifikovány TUV, CE, RoHS. Základní projekt osvětlení, do počtu 5 místností, návrh osvětlovací soustavy, kalkulace osvětlení, úspor a cenový návrh Vám dodáme zdarma.